|
|
Mateřství jako zlom v životě mladé romské matky
Obručová, Markéta ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Cílem této diplomové práce je nahlédnout do života mladých matek romské národnosti a více porozumět vlivům, které na ně působí, přijímání a vnímání jejich mateřské role. Toto téma bylo zvoleno na základě předchozích zkušeností s prací s romskými rodinami. Pro výzkum bylo vybráno pět matek ve věku do 25 let, s nimiž byly vedeny nestrukturované rozhovory. V teoretické části práce je pojednáno obecně o mateřství a posléze o jeho specifikách v romské komunitě. Největší důraz je kladen na přijímání mateřské role. V empirické části je nejprve pojednáno o použité metodě - zakotvené teorii. Dále je podrobně popsán způsob zpracování a analýzy dat. Následující kapitoly se zaměřují zprvu na vlivy prostředí a později na to, jak dotazované prožívaly mateřství. Prožitek mateřství je nahlížen z několika úhlů - v časovém horizontu, tedy od početí dítěte do jeho narození a prvních reakcí na něj, ve významu, jaký pro matku má z hlediska závazku a v kontextu plánů a přání. Tato práce dává nahlédnout do života pěti romských matek. Matky mají největší vliv na výchovu nové generace - při práci s příslušníky romské minority je tedy důležité seznámit se s prostředím, z něhož pocházejí, a porozumět tomu, jak matky své mateřství prožívají. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Mateřství jako zlom v životě mladé romské matky
Obručová, Markéta ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Cílem této diplomové práce je nahlédnout do života mladých matek romské národnosti a více porozumět vlivům, které na ně působí, přijímání a vnímání jejich mateřské role. Toto téma bylo zvoleno na základě předchozích zkušeností s prací s romskými rodinami. Pro výzkum bylo vybráno pět matek ve věku do 25 let, s nimiž byly vedeny nestrukturované rozhovory. V teoretické části práce je pojednáno obecně o mateřství a posléze o jeho specifikách v romské komunitě. Největší důraz je kladen na přijímání mateřské role. V empirické části je nejprve pojednáno o použité metodě - zakotvené teorii. Dále je podrobně popsán způsob zpracování a analýzy dat. Následující kapitoly se zaměřují zprvu na vlivy prostředí a později na to, jak dotazované prožívaly mateřství. Prožitek mateřství je nahlížen z několika úhlů - v časovém horizontu, tedy od početí dítěte do jeho narození a prvních reakcí na něj, ve významu, jaký pro matku má z hlediska závazku a v kontextu plánů a přání. Tato práce dává nahlédnout do života pěti romských matek. Matky mají největší vliv na výchovu nové generace - při práci s příslušníky romské minority je tedy důležité seznámit se s prostředím, z něhož pocházejí, a porozumět tomu, jak matky své mateřství prožívají. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sociální kapitál v dospělosti: socializační vlivy rodinného prostředí
Böhm, Daniel ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Sociální kapitál v dospělosti: socializační vlivy rodinného prostředí se zabývá vztahem mezi prostředím dětství a sociálním kapitálem v dospělosti. V teoretické části je nejprve vymezen vlastní koncept sociálního kapitálu rozvíjející zejména Colemanovu a Bourdieuovu konceptualizaci. Následně jsou popsány vlivy vybraných socializačních prostředí s důrazem na rozlišení primární socializace (rodiny) i sekundární socializace (prostředí mimoškolních organizovaných aktivit a prostředí školních institucí). V empirické části textu jsou nejprve operacionalizovány výchovné styly a společné aktivity dětí s rodiči. Následně je přistoupeno k přípravě celkem pěti indikátorů sociálního kapitálu v dospělosti rozlišujícících jeho strukturní i kulturní složku. V závěru textu jsou předloženy modely vlivů rodinného sociálního kapitálu, mimoškolních aktivit, nejvyššího dosaženého vzdělání a dalších proměnných na sociální kapitál měřený prostřednictvím velikosti sítě slabých vazeb, nejvyšším dosaženým socioekonomickým statusem a heterogenitou v síti silných vazeb měřenou u tří nejbližších přátel. V kulturní dimenzi sociálního kapitálu byly modelovány vlivy na generalizovanou důvěru a toleranci. Analýzy předkládané v empirické části vznikají zpracováváním datového souboru vzešlého z výzkumu Distinkce a...
|
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
host ::
RSS.